Láska je utrpení, neláska je smrt - Listování v denících spisovatelky Marie Ebner-Eschenbachové

Marie Ebner-Eschenbachová (1830–1916), původně hraběnka Dubská, se narodila v moravských Zdislavicích, kde je také pohřbena. Svůj život prožila střídavě na Moravě a ve Vídni. Aby se mohla prosadit jako spisovatelka, musela překonat nejen nedůvěru a odpor své vlastní rodiny, včetně manžela, ale i celé tehdejší kulturní veřejnosti. Podařilo se jí to vrchovatě. Jako první ženě jí byl udělen čestný doktorát na Vídeňské univerzitě, a pět let před svou smrtí byla dokonce nominována na Nobelovu cenu za literaturu. ***** Ve svých literárních počátcích se zaměřila na divadelní hry, později se věnovala psaní novel, povídek, krátkých příběhů a aforismů, které jsou dodnes platné. Krátké a trefné útvary, psané obratným a ostrým jazykem, svědčí o bystrém úsudku a schopnosti sarkasticky komentovat tehdejší společenské poměry. ***** Po celý svůj dospělý život si vedla deníky, které byly v roce 100. výročí úmrtí prohlášeny archivní kulturní památkou. Výbor z těchto deníků zachycujících obyčejný život neobyčejné hraběnky nyní držíte v ruce. ***** Navzdory stručnosti záznamů před námi vyrůstá velká osobnost, moudrá a mimořádně literárně nadaná autorka, osobitá a nebojácná umělkyně tvořící v posledních desetiletích rakousko-uherské monarchie. ********** Eleonora Jeřábková (1957): Příčinou, proč Eleonora Jeřábková vystudovala na FF MU vedle bohemistiky též germanistiku, je Marie Ebner-Eschenbachová. Od své babičky hodinářky dostala jako mladá dívka její knížku Lotka, hodinářka, ovšem v originále, aby se naučila německy. Němčina už jí v hlavě zůstala. Následovala však ještě dlouhá léta pedagogické činnosti, než se v roli průvodkyně na zámku v Lysicích s rakouskou spisovatelkou a jejími předky, českou šlechtickou rodinou Dubských, znovu setkala. Tehdy také začala hledat souvislosti, detailně studovat a luštit deníky a rukopisy a nalezené dokumenty překládat. ***** Výsledkem její práce jakožto kurátorky v Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea je kromě celé řady přednášek a několika výstav také právě výbor z deníků a korespondence, který připomíná tuto u nás již téměř zapomenutou velkou evropskou spisovatelku z Moravy.